Blog

Co je systém? Systémové myšlení vychází z účelu

Na příkladu měsíčního přehledu se podíváme na účel, součásti, zdroje, řízení a prostředí systému.

Schéma propojených prvků systému se vstupy a výstupy na hranici systému

Když někdo navrhne, abychom přehodnotili systém, jeden člověk může uvažovat o výměně softwaru a jiný si vybaví sled kroků od příjmu po zpracování. Používají stejné slovo, ale jeho rozsah mohou chápat překvapivě odlišně. Když padne otázka, k čemu měl systém původně sloužit, mohou se odpovědi lišit ještě víc.

Začněme otázkou, k čemu systém existuje, a pak se podívejme na to, co a jak k danému účelu přispívá. Ukážou se tak vztahy mezi postupy, nástroji, lidmi, časem a vnějšími omezeními. Stejně lze nahlížet na software, pracovní postupy i organizace.

Pět pohledů na systém

Systém zde představuje uspořádání, v němž součásti a zdroje působí v určitém prostředí k dosažení účelu. Zapíšeme ho jako S = { V, C, R, M | E }.

Hledisko Co sledovat
V (Value, Účel) Proč systém existuje a čeho má dosáhnout?
C (Components, Součásti) Jak se funkce, postupy a pravidla spojují, aby splnily účel?
R (Resource, Zdroje) Jaké lidi, vybavení, prostředky, čas a informace potřebují součásti ke své práci?
M (Management, Řízení) Jaké činnosti upravují a řídí součásti a zdroje a zajišťují koordinaci s prostředím, aby systém plnil svůj účel?
E (Environment, Prostředí) Které vnější podmínky a subjekty ovlivňují fungování systému?

Svislá čára před E vyznačuje hranici zkoumaného systému. Pokud sledujeme práci jednoho oddělení, termín uzávěrky jiného oddělení je vnější podmínka. Pokud rozebíráme práci celého podniku, do rozsahu patří i postup stanovení uzávěrky. Na vymezení záleží, co můžeme změnit a s kým je třeba se dohodnout.

Jak podrobněji popisuji v článku Co je řízení?, naplnění účelu může vyžadovat změnu uspořádání a postupů, jiné rozdělení lidí a času a v případě potřeby dohodu s aktéry mimo systém. Takové úpravy jsou potřeba při vytváření systému i tehdy, když se po jeho spuštění změní podmínky.

Příklad měsíčního přehledu z CSV

Představme si, že máte automatizovat měsíční přehled. Pokud je účelem (V) vydat do následujícího pracovního dne po uzávěrce přehled s čísly dohledatelnými ke zdroji, samotné součty nestačí. Kontrola názvů sloupců a sledovaného měsíce, agregace položek a evidence použitých souborů patří mezi součásti (C). Původní CSV, definice sloupců, vybavení pro zpracování, pracovníci kontrolující výsledky a jejich čas jsou zdroje (R).

Formáty a termíny odevzdání jednotlivých oddělení, oprávnění k úložišti a pravidla pro nakládání s osobními údaji vytvářejí podmínky, které tým sestavující přehled nemůže sám změnit. Tvoří prostředí (E). Pokud opravené soubory chodí opakovaně po uzávěrce, tým může upravit jejich přijímání a opětovné sestavení přehledu (úprava C), zajistit pracovníky na kontrolu a vyhradit jim čas (úprava R) nebo se s odesílateli domluvit na termínu a způsobu oznámení nahrazeného souboru (koordinace s prostředím). Rozhodnout, co a jak změnit, a změny uskutečnit tak, aby přehled s dohledatelnými čísly vznikl včas, je v tomto příkladu řízení (M).

Když máme v těchto souvislostech jasno, lze do WBS (hierarchické struktury prací, Work Breakdown Structure) zapsat úkoly a výstupy, třeba „vytvořit validační pravidla“ nebo „dohodnout s odesílateli postup při nahrazení souboru“. Na první schůzce nemusí padnout všechna rozhodnutí. Pokud zůstane otázka, kdo může přijmout CSV po uzávěrce, víte, na koho se příště obrátit.