Úvod ── jedna věta CTO mě zachránila

Krátce po nástupu do práce mě přidělili na svůj první hořící projekt. Termín se blížil, požadavky přibývaly a náš PM se snažil splnit každý z nich. Sám téměř nespal a já, tehdy skoro začátečník, jsem taky držel noční směny a chodil o víkendech do práce. Byla to práce, která jako by nikdy neměla skončit.

V té době jsem býval dost domýšlivý a málokoho jsem si dokázal vážit. Jednou kolem mě ale prošel CTO, kterého jsem tehdy výjimečně respektoval, a pronesl:

„Práce skončí, jakmile přijde termín. Zhluboka se nadechni.“

Smysl té věty mi nedošel hned, ale od té chvíle mě provází jako vnitřní opora. Nebyla to planá útěcha, nýbrž trefa do samotné podstaty práce.

Povrchový význam ── termín vždy dorazí

Věta „práce končí, když nadejde termín“ nejprve připomíná jednoduchý fakt.

  • Každá práce má deadline. Pokud žádný nemá, zřejmě není důležitá.
  • Jakmile deadline dorazí, práce skončí.

Toto „skončí“ ale může nastat dvěma způsoby.

  1. Dodáte výsledek včas.
  2. Nedodáte a čas vyprší.

Deadline není záruka výsledku, ale mechanismus, který vnucuje ostrou čáru. I když práce působí nekonečně, čas ji jednou uzavře.

Skutečný význam ── filozofie, jak chránit vlastní hlavu

Už to první čtení vystihuje podstatu práce.

Jádro té věty ale leží ještě hlouběji.

Termín se dá posunout a někdy se zdá, že odklad střídá odklad a práce nikdy neskončí. Přesto i taková práce jednou skončí. Nekonečný projekt neexistuje.

Proto se kvůli ní nemusíme uhonit k smrti, zničit si zdraví ani obětovat psychiku.

Ať se práce povede nebo ne, jednou skončí.

Jakmile jsem tu skutečnost přijal, v hlavě se mi uvolnilo místo. Nemusím si namlouvat, že „se zhroutím, ale musím to dotáhnout“. Naopak – právě s určitou rezervou dokážu rozhodovat chladněji, dodat lepší výsledek a zmenšit riziko psychického kolapsu. Šance na důstojný konec naopak roste.

Konec umožňuje začátek

Do práce se pouštíme právě proto, že víme o jejím konci. Stejně jako do maratonu nastoupíte proto, že víte, kde je cíl.

  • Protože existuje cíl, má smysl se snažit.
  • Protože existuje hranice, můžeme se posunout k další výzvě.
  • Protože existuje deadline, práce neovládne celý náš život.

Hořící projekt mě naučil, že i práce, která vypadá nekonečná, jednou skončí – a víra v ten konec je nakonec nejlepší strategie. To neznamená, že projekt automaticky uspěje. Můžeme čelit výtkám od zákazníků či nadřízených, v krajním případě i sporům.

Jenže nosit to všechno sám a propadat beznaději nepřinese nic dobrého.

Co můžeme dělat: držet si v hlavě prostor

Věta „práce končí, když nadejde termín“, kterou pronesl CTO, nebyla pouhé pohlazení.

  • Jakkoli náročná práce, jednou skončí.
  • Co po ní zůstane, záleží i na okolnostech.
  • Když si ale udržíme vnitřní rezervu, máme menší šanci, že propadneme extrémní bolesti či psychickým poruchám, a větší šanci, že skončíme důstojně.

Naše úloha je tedy poznat, že práce jednou skončí, a nepřivést se k sebezničení. Držet si prostor v hlavě a nastupovat s ním do práce.

Závěr ── deadline je záchrana

„Práce končí, když nadejde termín.“

Tahle věta je recept pro každého, koho práce tlačí ke zdi.

Jinými slovy: „Práce skončí. Není nutné obětovat zdraví.“ Když si udržíme odstup, stabilizuje se výkon i psychika a přiblížíme se lepšímu konci.

Krátká věta, kterou mi uprostřed chaosu hodil CTO, se stala mým základním vnitřním postojem. Zodpovědnost je chvályhodná, ale pokud nás semele natolik, že přijdeme o zdraví nebo o život, výsledky nepřijdou a štěstí už vůbec ne. Pokud teď stojíte vedle někoho, kdo je na hraně vyhoření, kéž k němu tahle věta doputuje.